Využití síly střevního mikrobiomu koní pro optimální zdraví a výkonnost

Úvod: nová hranice v oblasti zdraví koní

Střevní mikrobiom, složité a dynamické společenství mikroorganismů, hraje klíčovou roli v celkovém zdraví a funkčnosti hostitele. U koní se pochopení střevního mikrobiomu stalo klíčovým aspektem veterinární vědy, přičemž výzkumy zdůrazňují jeho vliv nejen na fyzické zdraví, ale také na výkonnost, chování a emocionální pohodu. Cílem tohoto blogu je diskutovat o střevním mikrobiomu koní a poskytnout majitelům koní praktické poznatky pro optimalizaci jejich strategií řízení.

Souvislost mezi zdravím střev a výkonností

Nedávné studie zjistily jasnou souvislost mezi složením mikrobiomu koní a jejich fyzickými schopnostmi, zejména v oblasti kardiovaskulární zdatnosti. Například výzkum Li et al. (2023) a Mach et al. (2022) ukázal, že vyvážený a rozmanitý střevní mikrobiom může významně zvýšit sportovní výkonnost, zejména u vytrvalostních koní [1][2]. Důvodem je úloha mikrobiomu v účinném vstřebávání živin a metabolickém zdraví, které jsou u výkonných koní rozhodující pro udržení energie a vytrvalosti.

Vliv stravy na střevní mikrobiom

Strava koní hraje zásadní roli při utváření střevního mikrobiomu. Změny ve stravě mohou vést k významným změnám v mikrobiální populaci a ovlivnit vše od stravitelnosti živin až po imunitní odpověď [4]. Například úroveň lignifikace píce (množství dřevnaté tkáně v rostlině) může změnit bakteriální složení střeva a ovlivnit tak, jak dobře jsou živiny z potravy využívány. Pro majitele koní je důležité, aby při sestavování dietních plánů brali v úvahu individuální mikrobiom svého koně, protože každý kůň může vyžadovat trochu jiné nutriční strategie, aby prospíval.

Faktory životního prostředí a řízení

Střevní mikrobiom ovlivňuje také životní prostředí a každodenní péče o koně. Studie, které provedli například Tavenner et al. (2020), naznačují, že koně žijící v polodivokých podmínkách mohou mít "přirozenější" a potenciálně zdravější mikrobiomy ve srovnání s koňmi žijícími v konvenčních podmínkách [7]. Tento výzkum zdůrazňuje, že je důležité zvážit, jak mohou faktory, jako je ustájení, pohyb a sociální interakce, ovlivnit zdraví střev, a tím i celkové zdraví a chování koně.

Širší důsledky pro náladu a chování

Vliv střevního mikrobiomu přesahuje hranice fyzického zdraví a ovlivňuje duševní pohodu prostřednictvím osy střevo-mozog. Toto spojení zahrnuje obousměrnou komunikační síť, která propojuje emoční a kognitivní centra mozku s periferními střevními funkcemi. Výzkum na lidech a dalších zvířatech prokázal, že změny ve střevním mikrobiomu mohou ovlivnit produkci neurotransmiterů a hormonů, což má vliv na náladu a chování [8][9][10][11][12][13]. Tato zjištění jsou velmi důležitá pro majitele koní, protože naznačují, že řízení střevního mikrobiomu by mohlo pomoci zmírnit stres, zlepšit náladu a posílit kognitivní funkce u koní.

Je EquiNectar pro mého koně užitečný?

Vzhledem ke složitému vztahu mezi stravou, zdravím střev a mikrobiomem může být EquiNectar cenným doplňkem stravy vašeho koně. EquiNectar není prebiotikum ani probiotikum, ale doplněk stravy poskytující základní trávicí enzymy, jako je amyláza, fruktanáza, fytáza, xylanáza, celuláza a beta glukanáza. Tyto enzymy pomáhají štěpit škroby, fruktany a další složky krmiva v tenkém střevě a zabraňují tomu, aby se nestrávené částice dostaly do zadního střeva, kde by mohly narušit mikrobiální rovnováhu. Zvýšením účinnosti trávení pomáhá EquiNectar optimalizovat střevní mikrobiom, čímž potenciálně zlepšuje vstřebávání živin, výkonnost a stabilitu nálady koní.

Závěr: změna paradigmatu v péči o koně

Nově vznikající výzkum střevního mikrobiomu koní nabízí hluboký pohled na to, jak mikroorganismy ovlivňují zdraví, chování a výkonnost. Začleněním těchto poznatků do každodenní praxe managementu mohou majitelé koní výrazně zlepšit pohodu svých koní. S tím, jak se o střevech koně dozvídáme stále více, se zdá, že existuje mnoho způsobů, jak by jim mohla pomoci výživa a životní prostředí.

Odkazy

[1] C. Li, X. Li, R. Guo, W. Ni, K. Liu, Z. Liuet al., "Expanded catalogue of metagenome-assembled genomes reveals resistome characteristics and athletic performance-associated microbes in horse", Microbiome, vol. 11, no. 1, 2023. https://doi.org/10.1186/s40168-022-01448-z.

[2] N. Mach, C. Midoux, S. Leclercq, S. Pennarun, L. Moyec, O. Ruéet al., "Mining the equine gut metagenome: poorly-characterized taxa associated with cardiovascular fitness in endurance athletes", Communications Biology, vol. 5, no. 1, 2022. https://doi.org/10.1038/s42003-022-03977-7.

[3] S. Narváez, "Improved equine fecal microbiome characterization using target enrichment by hybridization capture", Animals, vol. 14, no. 3, s. 445, 2024. https://doi.org/10.3390/ani14030445

[4] A. Gomez, A. Sharma, A. Grev, & K. Martinson, "The horse gut microbiome responds in a highly individualized manner to forage lignification",, 2020. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-27270/v1

[5] A. Biddle, J. Tomb, & Z. Fan, "Microbiome and blood analyte differences point to community and metabolic signatures in lean and obese horses", Frontiers in Veterinary Science, vol. 5, 2018. https://doi.org/10.3389/fvets.2018.00225.

[6] R. Gilroy, A. Ray, E. Adriaenssens, A. Oren, D. Baker, R. Ragioneet al., "Metagenomic investigation of the equine faecal microbiome reveals extensive taxonomic diversity", Peerj, vol. 10, p. e13084, 2022. https://doi.org/10.7717/peerj.13084.

[7] M. Tavenner, S. McDonnell, & A. Biddle, "Development of the equine hindgut microbiome in semi-feral and domestic conventionally-managed foals",, 2020. https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-53473/v1

[8] T. Bear, J. Dalziel, J. Coad, N. Roy, C. Butts, & P. Gopal, "The microbiome-gut-brain a resilience to developing anxiety or depression under stress", Microorganisms, vol. 9, no. 4, s. 723, 2021. https://doi.org/10.3390/microorganisms9040723

[9] S. Flowers, K. Ward, & C. Clark, "The gut microbiome in bipolar disorder and pharmacotherapy management", Neuropsychobiology, vol. 79, no. 1, p. 43-49, 2019. https://doi.org/10.1159/000504496.

[10] I. Koutromanos, "Gut microbiome in alcohol use disorder: implications for health outcomes and therapeutic strategies-a literature review", World Journal of Methodology, vol. 14, no. 1, 2024. https://doi.org/10.5662/wjm.v14.i1.88519.

[11] L. Vitetta, M. Bambling, & E. Strodl, "Probiotics and commensal bacteria metabolites trigger epigenetic changes in the gut and influence beneficial mood dispositions", Microorganisms, vol. 11, no. 5, s. 1334, 2023. https://doi.org/10.3390/microorganisms11051334

[12] S. Mörkl, M. Butler, & S. Lackner, "Advances in the gut microbiome and mood disorders", Current Opinion in Psychiatry, vol. 36, no. 1, p. 1-7, 2023. https://doi.org/10.1097/yco.0000000000000829.

[13] A. Ameen, "Dysfunkce střevního mikrobiomu a její nástup progrese chronických a duševních poruch", PJMHS, vol. 17, no. 5, s. 425-429, 2023. https://doi.org/10.53350/pjmhs2023175425