01
Úvod
Regulace hmotnosti je složitá problematika, která se týká lidí i zvířat. Ačkoli se lidé a koně značně liší svou fyziologickou stavbou a potřebami prostředí, mají v oblasti regulace hmotnosti zajímavé paralely. Jejich metabolické procesy, náchylnost ke změnám prostředí a stravy a vliv úrovně aktivity na jejich celkový zdravotní stav vytvářejí pozoruhodné srovnávací body. U obou druhů koní často dochází k mylným představám o způsobech krmení, přičemž nesprávné pochopení stravovacích potřeb vede ke zdravotním komplikacím. Tento článek se zabývá společnými zásadami řízení hmotnosti u lidí a koní a zdůrazňuje podobnosti a úskalí, která existují při řízení stravy a metabolismu pro optimální zdraví.
02
Metabolické paralely: Fyziologie člověka a koně
Jádrem regulace hmotnosti u lidí i koní je metabolismus, biologický proces, při kterém tělo přeměňuje potravu na energii (2). U lidí i koní se vyvinuly systémy, které se přizpůsobují změnám prostředí, úrovni aktivity a příjmu kalorií (3). Pochopení těchto procesů nabízí pohled na to, jak může docházet k přibývání nebo ubývání na váze, a podtrhuje význam vhodných strategií krmení a cvičení.
Koně jako býložravci mají vysoce specializovaný a složitý trávicí systém určený ke zpracování vláknitých rostlinných materiálů (4). Podle British Horse Society je jejich trávicí systém uzpůsoben pro téměř neustálé spásání, které jim poskytuje stálý přísun vlákniny, jež pohání jejich metabolismus (4). Mikrobiální fermentační proces v jejich zadním střevě štěpí vlákninu a produkuje energii a další nezbytné živiny (4). Naproti tomu člověk má všežravou stravu, která vyžaduje rovnováhu sacharidů, bílkovin a tuků pro udržení metabolických potřeb (5). I když lidé nejsou na mikrobiální fermentaci závislí ve stejné míře, střevní mikrobiom stále hraje významnou roli při zpracování potravy a udržování metabolického zdraví (5).
Navzdory těmto rozdílům jsou lidé i koně ovlivněni příjmem a výdejem kalorií. Nadměrný příjem kalorií bez dostatečné fyzické aktivity vede k přibývání na váze, zatímco omezení příjmu kalorií nebo zvýšená fyzická námaha vedou k úbytku hmotnosti (2). U obou druhů navíc dochází k sezónním výkyvům v metabolismu (2). Podle Johnsona et al. (2009) zimní měsíce často přinášejí koním pomalejší metabolismus v důsledku snížené aktivity a nižších teplot, podobně jako lidé mají tendenci přibírat na váze v chladnějších ročních obdobích, kdy se může snížit fyzická aktivita a zvýšit příjem kalorií (2). Kentucky Equine Research však nabízí jiný pohled a uvádí, že koně mají v zimě tendenci hubnout, protože spalují více kalorií, aby se udrželi v teple (11). V chladnějších měsících musí jejich tělo vytvářet více tepla, což zvyšuje jejich energetické nároky (11). Pokud nepřijímají dostatek kalorií, aby tuto potřebu uspokojili, začnou jako palivo využívat uložený tuk, což vede k úbytku hmotnosti. V zimě může být navíc omezena dostupnost pastvin, což snižuje jejich přístup ke krmivu bohatému na živiny (11). Kombinace zvýšené kalorické potřeby a snížené dostupnosti krmiva často způsobuje, že koně v zimě hubnou (11).
Tyto společné vzorce ukazují, že na regulaci hmotnosti u lidí i koní mají velký vliv podmínky prostředí, strava a úroveň aktivity.
03
Příjem kalorií: požadavky na člověka a koně
Příjem kalorií je rozhodujícím faktorem při regulaci tělesné hmotnosti a pochopení průměrných potřeb lidí a koní může pomoci objasnit, jakou roli hraje strava při udržování nebo změně tělesné hmotnosti. Ve Velké Británii a mnoha dalších zemích se energetické požadavky často vyjadřují v megaJoulech (MJ). Pro srovnání uvádíme také ekvivalent v megakaloriích (Mcal), které se běžně používají v některých regionech. Jeden megaJoule (MJ) odpovídá přibližně 0,239 Mcal.
Jak již bylo zmíněno, průměrná denní potřeba kalorií pro člověka se liší v závislosti na faktorech, jako je věk, pohlaví a úroveň aktivity. Podle NHS potřebuje dospělá žena obvykle přibližně 8,4 MJ (2 000 kilokalorií neboli kcal) na den, zatímco dospělý muž potřebuje přibližně 10,5 MJ (2 500 kcal) (6). Toto množství se může zvýšit u aktivnějších jedinců nebo snížit u osob se sedavějším způsobem života.
Naproti tomu koně mají mnohem vyšší energetické potřeby. Průměrný dospělý kůň potřebuje v závislosti na své velikosti a úrovni aktivity obecně 63 až 126 MJ (15 až 30 Mcal) stravitelné energie (1). Zde je příklad denní potřeby energie koní podle Americké asociace veterinárních lékařů (1) :
Je důležité, aby majitelé koní upravovali stravu podle pracovní zátěže, velikosti a tělesné kondice koně a zajistili správnou rovnováhu mezi krmivem, obilovinami a dalšími druhy krmiv, aby se tyto energetické potřeby uspokojily, aniž by došlo k nadměrnému nárůstu hmotnosti nebo zdravotním problémům.
Pochopení terminologie a energetických požadavků ve výživě lidí i koní usnadňuje smysluplné porovnání a vyhnutí se běžným nástrahám nadměrného nebo nedostatečného krmení.
04
Strava a aktivita: Vyvážení vstupů a výstupů
Vztah mezi stravou a aktivitou je klíčovým aspektem regulace hmotnosti u lidí i koní. Oba druhy vyžadují pečlivou rovnováhu mezi příjmem kalorií a výdejem energie, aby si udržely zdravou hmotnost. Tato rovnováha je však často narušena moderními způsoby krmení a změnami životního stylu, což může vést k metabolickým poruchám a obezitě (7).
Pro lidskou stravu je typický vysoký obsah zpracovaných potravin a rafinovaných cukrů, které přispívají k nadbytku kalorií a prudkému nárůstu obezity. Sedavý způsob života mnoha současných lidí tento problém ještě zhoršuje. Pravidelná fyzická aktivita je nezbytná pro udržení zdravého metabolismu, přesto mnoho jedinců nedosahuje doporučené úrovně pohybu. Pokud příjem kalorií trvale převyšuje výdej energie, tělo ukládá přebytečnou energii ve formě tuku, což vede k nárůstu hmotnosti.
Stejně tak mohou koně trpět problémy s váhou, pokud jejich strava neodpovídá jejich aktivitě. Koně, kteří jsou chováni ve stájích s omezeným výběhem nebo pohybem, často nevydávají dostatek energie, aby vyvážili spotřebované kalorie, což vede k přibývání na váze (8). Někteří majitelé koní navíc mohou své koně překrmovat v mylném přesvědčení, že více potravy znamená lepší zdraví, a neuvědomují si, že nerovnováha mezi stravou a aktivitou může vést k metabolickým stavům, jako je metabolický syndrom koní (EMS) nebo laminitida (8).
Je třeba poznamenat, že ne všichni koně nebo lidé přibývají na váze stejným způsobem, i když jsou vystaveni podobným podmínkám. Stejně jako lidé mohou mít predispozice k přibírání nebo hubnutí v důsledku genetických faktorů nebo rychlosti metabolismu, i koně vykazují individuální variabilitu ve schopnosti přibírat nebo hubnout. Někteří koně, zejména původní plemena, jako jsou shetlandští a velšští poníci, jsou náchylní k přibírání na váze a jsou známí jako "dobří vykonavatelé", což znamená, že si dokážou udržet váhu při relativně nízké kvalitě krmiva (9). Podobně i někteří lidé mají pomalejší metabolismus, takže je pro ně obtížnější zhubnout i při pravidelné fyzické aktivitě.
05
Chybné představy o krmení: Pohledy na krmení lidí a koní
Další oblastí, v níž lze najít paralely mezi lidmi a koňmi, jsou způsoby krmení. V obou případech se vyskytuje mnoho chybných představ o potřebách výživy, což často vede ke zdravotním komplikacím.
Mnoho lidí se snaží porozumět svým výživovým potřebám, což vede k šíření módních diet, dezinformací a nezdravých stravovacích návyků. Například přílišné omezování kalorií nebo celých skupin potravin, jako jsou sacharidy, může vést k nedostatku živin a metabolické nerovnováze. Na druhou stranu nadměrná konzumace vysoce zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a nezdravých tuků přispívá k obezitě a souvisejícím zdravotním problémům. Tato nedorozumění jsou často způsobena protichůdnými informacemi o tom, co představuje zdravou stravu.
Stejně tak majitelé koní často špatně odhadují výživové potřeby svých koní. Jednou z častých chyb je překrmování obilím nebo koncentrovaným krmivem, které je pro koně, kteří nejsou v těžké práci, často zbytečné. Koně se vyvinuli tak, aby se jim dařilo na základě krmné dávky, přičemž jejich energie pochází převážně z vláknitých rostlinných materiálů. Krmení příliš velkým množstvím obilovin může vést k přetížení škrobem, což může vést k zažívacím potížím a dokonce k vážným onemocněním, jako je kolika nebo laminitida (10). Mnoho majitelů koní navíc neupravuje stravu svých koní podle úrovně jejich aktivity nebo tělesné kondice. Koně, kteří nepracují pravidelně, mohou potřebovat podstatně méně kalorií než koně v tréninku nebo při soutěžích, přesto jim majitelé mohou nadále podávat stejné množství krmiva.
Další mylná představa spočívá v tom, že všichni koně bez ohledu na velikost nebo pracovní zátěž potřebují podobné množství krmiva. Ve skutečnosti by měla být strava koně pečlivě přizpůsobena jeho velikosti, věku, pracovní zátěži a rychlosti metabolismu. Poníci a menší koně obecně potřebují méně krmiva než větší plemena a koně se sklonem k přibírání na váze by měli dostávat méně kalorickou stravu a jejich příjem krmiva by měl být pečlivě monitorován (2). Podobně i u lidí se často přehlíží kontrola porcí a kvalita přijímané potravy, což vede k přejídání a přibírání na váze.
06
Závěr
Paralely mezi regulací hmotnosti u lidí a koní ukazují, jak je důležité porozumět fyziologickým faktorům i faktorům prostředí, které ovlivňují přibývání a ubývání na váze. U obou druhů koní může nesprávné řízení stravy a úrovně aktivity vést k vážným zdravotním problémům, přesto lze přijmout jednoduchá opatření, která těmto následkům zabrání. Sledování příjmu kalorií, sladění stravy s úrovní aktivity a vyhýbání se běžným mylným představám o krmení jsou zásadní strategie pro udržení zdravé hmotnosti a metabolické rovnováhy u lidí i koní. Ať už se jedná o řízení hmotnosti koně nebo člověka, individuální a informovaný přístup je klíčem k dosažení dlouhodobého zdraví a pohody.
Odkazy
[1] Americká asociace veterinárních lékařů. (2021, 1. února). Jak krmit koňského sportovce.
[2] Johnson, P. J., Wiedmeyer, C. E., Messer, N. T., & Ganjam, V. K. (2009). Medical implications of obesity in horses--lesons for human obesity (Lékařské důsledky obezity u koní - poučení pro lidskou obezitu). Journal of diabetes science and technology, 3(1), 163-174.
[3] Luca, F., Perry, G. H., & Di Rienzo, A. (2010). Evoluční adaptace na změny stravování. Annual review of nutrition, 30, 291-314.
[4] Britská koňská společnost. (2024, 31. července). Trávicí soustava.
[5] Singh, R. K., Chang, H. W., Yan, D., Lee, K. M., Ucmak, D., Wong, K., Abrouk, M., Farahnik, B., Nakamura, M., Zhu, T. H., Bhutani, T., & Liao, W. (2017). Vliv stravy na střevní mikrobiom a důsledky pro lidské zdraví. Journal of translational medicine, 15(1), 73.
[6] NHS. (2024). Understanding calories (Porozumění kaloriím).
[7] Romieu, I., Dossus, L., Barquera, S., Blottière, H. M., Franks, P. W., Gunter, M., Hwalla, N., Hursting, S. D., Leitzmann, M., Margetts, B., Nishida, C., Potischman, N., Seidell, J., Stepien, M., Wang, Y., Westerterp, K., Winichagoon, P., Wiseman, M., Willett, W. C., & IARC working group on Energy Balance and Obesity (2017). Energetická bilance a obezita: jaké jsou hlavní příčiny? Příčiny a kontrola rakoviny : CCC, 28(3), 247-258.
[8] Modrý kříž. (2024). Prevence a léčba obezity koní.
[9] Durham, A. E., Frank, N., McGowan, C. M., Menzies-Gow, N. J., Roelfsema, E., Vervuert, I., Feige, K., & Fey, K. (2019). Konsensuální prohlášení ECEIM o metabolickém syndromu koní. Journal of veterinary internal medicine, 33(2), 335-349.
[10] Hughes, C. (2023, 27. září). Acidosis laminitis - acidóza, svěží tráva a laminitida. Improve Veterinary Practice.
[11] Kentucky Equine Research. (2023, 10. dubna). Spring Bulk: Adding Weight to Horses After Winter (Jarní objem: přidávání hmotnosti koním po zimě).
O SPOLEČNOSTI EQUINECTAR
Popis
EquiNectar® je přírodní doplněk krmiva, u kterého je vědecky prokázáno, že:
- Obnovení rovnováhy střevních bakterií vašeho koně
- Pomozte svému koni maximalizovat užitek z krmiva
- Zlepšete kondici svého koně
Více informací
EquiNectar® vyrábí společnost Tharos Ltd. ve Velké Británii. Je přírodním zdrojem trávicích enzymů a obsahuje pouze následující složky:
- Náš patentovaný sladový extrakt bohatý na enzymy
- triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (z kokosového oleje)
- Sorban draselný
Další podrobnosti o enzymech v rámci EquiNectar® se podívejte na složení a enzymy na stránce.
Jak krmit
Stačí přidat EquiNectar® do denního krmiva vašeho koně, přičemž pro určení správného množství použijte tabulku krmných dávek.
Podrobné pokyny k zavádění přípravku EquiNectar naleznete v obsáhlé příručce. Průvodce krmením na stránce.
