Xylanáza

Jaká je úloha xylanázy u koně?

Úkolem xylanázy u koní je rozkládat složité sacharidy obsažené v buněčných stěnách rostlin, zejména xylan, na jednodušší cukry, které může kůň využít jako energii. Tento klíčový proces napomáhá trávení píce a sena, které tvoří významnou část koňské stravy (1). Podle Hainzeho et al. (2003) xylanáza usnadňuje schopnost koně získávat životně důležité živiny a energii z těchto krmiv rostlinného původu, čímž přispívá k jeho celkovému zdraví, vitalitě a pohodě (1).

Jak koně produkují xylanázu?

Koně produkují xylanázu v zadním střevě, které se skládá ze slepého střeva a tlustého střeva, které se nachází za tenkým střevem v trávicím traktu (2). Krmivo a seno, které procházejí trávicím systémem koně, se nakonec dostanou do zadního střeva, kde rozmanité společenství prospěšných bakterií a dalších mikroorganismů syntetizuje xylanázu. Tento enzym pak rozkládá složité cukry obsažené v buněčných stěnách rostlin. Tímto procesem se nejen uvolňují jednoduché cukry, které může kůň vstřebat pro energii, ale také se podporuje růst a množení prospěšných bakterií v mikrobiomu zadního střeva, což podporuje symbiotický vztah mezi koněm a jeho střevní flórou (3).

Jak může doplňková xylanáza pomoci koňskému trávení?

Doplňková xylanáza může významně zlepšit trávení koní tím, že poskytuje dodatečnou enzymatickou podporu při rozkladu složitých sacharidů obsažených v buněčných stěnách rostlin (2). Tento doplněk může být zvláště prospěšný při podpoře trávení píce a sena, které jsou pro koně základním zdrojem energie a vlákniny (4). V případech, kdy kůň může mít nedostatek vlastní produkce xylanázy, ať už z důvodu věku, zdravotního stavu nebo dietních faktorů, může doplňková xylanáza hrát zásadní roli při podpoře zdraví jeho trávení. Zlepšením rozkladu rostlinného materiálu může doplňková xylanáza potenciálně zvýšit schopnost koně získávat živiny z krmiva, což vede ke zlepšení celkové výživy a účinnosti trávení. Studie provedená Salemem et al. (2015) potvrzuje, že přídavek xylanázy činí ovesnou slámu pro zvířata chutnější a lépe stravitelnou. V důsledku toho zkonzumovala více krmiva a byla schopna z něj získat více živin. To je významné, protože ovesná sláma je často považována za nekvalitní krmivo kvůli vysokému obsahu vlákniny a nízké stravitelnosti. Použitím těchto enzymů se výzkumníkům podařilo zlepšit její nutriční hodnotu a učinit z ní účinnější zdroj krmiva pro zvířata (2). 

Může xylanáza pomoci podpořit zdravý mikrobiom koní?

Xylanáza může hrát významnou roli při podpoře zdravého mikrobiomu koní. Mikrobiomem se rozumí komplexní společenství bakterií, hub a dalších mikroorganismů, které žijí v zadním střevě koně (5). Tím, že xylanáza účinně rozkládá složité sacharidy v buněčných stěnách rostlin, napomáhá růstu a množení prospěšných bakterií v mikrobiomu (6). Tento proces pomáhá udržovat vyvážený a prosperující střevní ekosystém, který je pro zdraví zažívacího traktu a celkovou pohodu koně nesmírně důležitý. Zdravý mikrobiom přispívá k lepšímu vstřebávání živin, silnější funkci imunitního systému a lepší celkové účinnosti trávení (5). Kromě toho může xylanáza pomáhat při prevenci přemnožení škodlivých bakterií v zadním střevě, čímž snižuje riziko poruch trávení a podporuje stabilnější střevní prostředí (2).

Obsahuje EquiNectar xylanázu?

EquiNectar skutečně obsahuje xylanázu. Zdrojem tohoto prospěšného enzymu v přípravku EquiNectar je naklíčené zrno ječmene, které je hlavní složkou výrobku. Naklíčený ječmen je proslulý svým přirozeným množstvím xylanázy spolu s dalšími trávicími enzymy (7). Tento způsob začlenění xylanázy do EquiNectaru zajišťuje, že koně dostávají enzym v přirozené, biologicky dostupné formě. Využití naklíčeného ječmene jako zdroje xylanázy je v souladu s upřednostňováním přírodních složek ve výživě koní a potenciálně nabízí holističtější přístup k podpoře zdraví trávicího traktu koní. Přítomnost přirozeně se vyskytující xylanázy v přípravku EquiNectar může přispět k jeho účinnosti při podpoře optimálního trávení a vstřebávání živin u koní.

Odkazy:

[1] Hainze, M., Muntifering, R., & McCall, C. (2003). Trávení vlákniny u koní krmených typickou stravou s exogenními fibrolytickými enzymy a bez nich. Journal of Equine Veterinary Science, 23(3), 111-115 . https://www.researchgate.net/publication/248868922_Fiber_Digestion_in_Horses_Fed_Typical_Diets_with_and_Without_Exogenous_Fibrolytic_Enzymes.

[2] Salem, A., Elghandour, M., Kholif, A., Odongo, N., Jimenez, F., Oca, R., Dominguez, I., & Dibarrat, J. (2015). The Effect of Feeding Horses a High Fiber Diet With or Without Exogenous Fibrolytic Enzymes Supplementation on Nutrient Digestion, Blood Chemistry, Fecal Coliform Count, and In Vitro Fecal Fermentation (Vliv krmení koní dietou s vysokým obsahem vlákniny s přídavkem nebo bez přídavku exogenních fibrolytických enzymů na trávení živin, krevní chemii, počet koliformních bakterií ve výkalech a fermentaci výkalů in vitro). Journal of Equine Veterinary Science, 35(9), 735-743. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0737080615004657

[3] Wunderlich, G., Bull, M., Ross, T., Rose, M., & Chapman, B. (2023). Understanding the microbial fibre degrading communities & processes in the equine gut [Pochopení mikrobiálních společenstev rozkládajících vlákninu a procesů ve střevech koní]. Animal Microbiome, 5(3). https://animalmicrobiome.biomedcentral.com/articles/10.1186/s42523-022-00224-6#citeas

[4] Robinson, C., Nielsen, B., & Morris, R. (2007). Cellulase Supplementation Does Not Improve the Digestibility of a High-Forage Diet in Horses (Přídavek celulázy nezlepšuje stravitelnost krmiva s vysokým obsahem pícnin u koní). Journal of Equine Veterinary Science, 27(12), 535-538. https://doi.org/10.1016/j.jevs.2007.10.014

[5] Weinert-Nelson, J. & Williams, C. (2023, srpen). The Equine Hindgut Microbiome (Mikrobiom zadního střeva koní). New Jersey Agricultural Experiment Station. https://njaes.rutgers.edu/e375/

[6] Smith, M. M., & Melrose, J. (2022). Xylanová prebiotika a střevní mikrobiom podporují zdraví a pohodu: Potential Novel Roles for Pentosan Polysulfate (Potenciální nové role pentosanového polysulfátu). Pharmaceuticals , 15(9), 1151. https://doi.org/10.3390/ph15091151

[7] Rico, D., Peñas, E., García, M. D. C., Martínez-Villaluenga, C., Rai, D. K., Birsan, R. I., Frias, J., & Martín-Diana, A. B. (2020). Naklíčená ječná mouka jako výživná a funkční složka. Foods (Basel, Švýcarsko), 9(3), 296. https://doi.org/10.3390/foods9030296